Deník architekta 003 Teplo, nebo Život?

Bydlíme v pasivním domě.
Nepřestávejte číst, i když „pasivy“ nemáte rádi.
Jsme zvyklí na to, že máme stále vyvětráno a zároveň teplo díky rekuperační jednotce. Ještě vydržte, i když si ťukáte na čelo, že rekuperace (řízené větrání) je pěkná blbost…

ilustrační - lesní cesta

Během podzimních prázdnin jsme chtěli na chvíli vypadnout z našeho domu a „udělat si volno“. Vybrali jsme náš oblíbený penzion v Krkonoších a na pár dní vyrazili vstříc idylické představě čistého vzduchu a přírody. Ať jsme co nejblíže stromům, co nás tak dokonale zásobují kyslíkem! A ty záporné ionty skákající z vodopádů a peřejí horských potoků! Ovšem realita byla barvitější, než jsme čekali.

Přes den paráda, jsme venku. Ačkoli je pod mrakem, mlha a mrholí, dýcháme čistý vzduch, komíny nekouří. Ano – jsme v Janských Lázních a zde všichni kvůli lázeňskému vzduchu musí být napojeni na teplovod, což je geniální a účinné i při nízké oblačnosti.

ilustrační - les a louka

Po vydatné procházce a sledování všech nových objektů lačným architektonickým okem, si sedáme do kavárny. Nová moderní budova má v přízemí prosklenou kavárnu a úplně vybízí k zastavení svým elegantním stylem. Už při vstupu ale cítím, jak je kavárna vydýchaná. Fakt nechutný kontrast oproti venkovnímu vzduchu a také naší představě, jak má dobrý dům fungovat.

Neodolám a začnu zkoumat interiér a řešení přívodu čistého vzduchu. Koukám a nestačím se divit. Moderní kavárna, bez vzduchotechniky a to ani nad prostorem baru. Nová moderní okna skvěle těsní, přesně jak se píše v letácích. Proto je také všichni nakupujeme, že?

Takže o žádné infiltraci, která  byla u starých oken samozřejmostí, nemůže být ani řeč. Jediná šance je mít je pravidelně a často otevřená. Ale nikdo neotvírá. Není divu, na všechny hosty by táhlo.

Vávra s pohárem

Dáme kafe a přesto, že v kávárně je příjemná atmosféra, odcházíme na vzduch a do penzionu na večeři. Penzion je cca 25 let starý a má zhruba 3 roky vyměněná okna. Nová, plastová, která těsní, těsní, těsní a těsní!
Tady ovšem můžeme větrat sami. Takže čas od času otevíráme okna a pouštíme si horský vzduch mechanicky dovnitř. Topení je pouze vlahé. Nová okna, tzn. nemusí se tolik topit, jasná strategie. Většinou všichni rekonstruujeme dům a přitom měníme stará okna za nová kvůli úspoře.
Ovšem efekt se ztrácí, pokud začneme pravidelně po půl až hodině větrat kvůli potřebnému kyslíku. Potom je v místnosti zima a při nastavení mikroventilace nás budí v noci auta. Takže naše přemýšlení se stáčí do palčivé otázky:

Peníze, nebo ne… vlastně TEPLO, nebo KYSLÍK?

Jsme zhýčkaní naším pasivním domem, kde máme neustále čerstvý (tedy zdravý) vzduch.

A teď pár podnětů pro všechny sluníčkové lidi, kteří nesnáší řízené větrání, tedy rekuperaci, protože je „nepřirozená“:

  • Drtivá většina bytových prostorů (týká se tedy většiny lidí, až na těch pár co si postavili roubenku) mají nová okna, která silně těsní.
  • Drtivá většina lidí v nich trvale žije bez dostatečného přísunu kyslíku a to hluboko pod platnou normou. A to včetně dětí v renovovaných školách, školkách, nemocnicích atd.
  • Drtivá většina lidí nevětrá pravidelně a často. Kdyby větrala, narůstá zcela neekologicky spotřeba tepla. A co hůř, při pobytu v takové místnosti ani nepoznáme zvyšující se množství CO2.

Trvalý pobyt v nezdravém prostředí, v prostorách nad jejichž návrhem nikdo nepřemýšlel v základních souvislostech, jistě nikomu neprospívá. Kudy z toho ven? Není jednoduchá rekuperační jednotka elegantní řešení takové situace?

Pokud jste odpověděli NE, jste s velikou pravděpodobností sluníčkoví. Potom se vyhýbejte nevětraným prostorám kaváren, čajoven, nechoďte na návštěvu k lidem s vyměněnými okny, ubytovávejte se zásadně ve starých chalupách, kde se přirozeně větrá starými okny, které dělal mistr truhlář s pěknou spárou. Nedávejte děti do škol a školek, nechoďte do pracovní kanceláře a taky knihovny. A taky si s sebou můžete nosit měřič koncentrace CO2 a říkat obsluze a hostitelům, ať vyvětrají!

Jinak je to stejné, jako byste spolkli dobrovolně toxin či snědli nezdravý párek, trvale stáli na patogenní zóně nebo trávili svůj volný čas čtením knihy u frekventované křižovatky.

Pan architekt David

A tak se ptám

  • hygieniků, kteří se vyjadřují k projektům: Jak je možné, že ve veřejném prostoru kavárny není řízené větrání, které zajistí dostatek čistého vzduchu? Co platná norma o větrání budov?
  • stavebních úřadů a projektantů a také výrobců oken: Proč se neřeší větrání v objektech, ve kterých jsou navrhnuta nová okna v širších souvislostech?

Rozmyslete si tedy důkladně stavbu nebo rekonstrukci vašeho domu. Nesedněte na lep reklamním letákům a myslete v širších souvislostech.

Dostatek kvalitního, čerstvého a zdravého vzduchu totiž určitě patří do běžného technického vybavení objektů 21. století!

Komentáře